V tomto příkladu bydlí Hamaro v Plzni a dojíždí skoro každý den autem do Prahy.
Do práce vyráží pokaždé přibližně ve stejnou hodinu, ale na zpáteční cestu domů
se vydává tu dřív, tu později v závislosti na pracovním vytížení, množství odpoledních
nákupů atp.
Rád by ušetřil za benzín i pomohl jiným, ale domlouvání klasickou spolujízdou je
pro něj nepružné. Proto vždy těsně před cestou do Prahy prozvoní číslo 316 316 052
a do před cestou do Plzně číslo 316 316 051. Pokud někdo zrovna chce jet jeho směrem,
zatelefonuje Hamarovi a domluví se, kde nastoupí.
Hamaro se tedy s nikým složitě předem nedomlouvá ani kvůli nikomu nepřizpůsobuje
svůj odjezd. Jen oznámí Cestíkovi prozvoněním, že vyráží na cestu. Stane se, že
se mu ozve spolujezdec z Plzně do Prahy, ale na palivo mu občas přispějí i cestující
z Berouna, Zdic nebo Rokycan, které může s výhodou nabrat po cestě.
Rudolf bydlí v Plzni, ale studuje na pražské vysoké škole. Občas v Praze přespí,
občas jede domů, podle školy i podle nálady - nechce se vázat. Jezdí buď Cestíkem
anebo autobusem, co je pro něj zrovna výhodnější.
Cestík je výrazně levnější. Proto přibližně 30 minut předtím, než mu jede vyhlédnutý
autobusový spoj, prozvoní Cestíka jako spolujezdec Plzeň - Praha na telefonu 316
317 052 anebo jako spolujezdec Praha - Plzeň na telefon 316 317 051. To už se pohybuje
kolem místa startu trasy (tedy nákupní centrum Plzeň Plaza anebo Metropole Zličín)
tak, aby mohl do pěti minut nastoupit do auta a nezdržoval řidiče.
Pohodlné čekání v nákupním centru, kde si může nakoupit, dát si kafe a v zimě i
ohřát, se nedá srovnat s postáváním na autobusovém nádraží. Čím více řidičů Cestíka
prozvoní, tím kratší dobu bude Rudolf čekat. A když zrovna neprozvoní vůbec žádný
řidič? Tak Rudolf prostě odjede vyhlédnutým autobusem, protože CAN v Plzni, respektive
autobusové stanoviště Zličín je jen pár kroků...